Telefonní operátor, kterému jeho klient dluží peníze, se jich může domáhat několika způsoby. Může si třeba najmout inkasní agenturu. Její vymahači můžou na člověka dělat nepříjemný nátlak, ale skutečnou pravomoc, zákonnou páku, se kterou by mohli dluh vymoci, nemají.
Když se dlužník rozhodne, že platit nebude, většinou se operátor obrací na Český telekomunikační úřad. Ten totiž může ve sporných případech rozhodnout o povinnosti zákazníka zaplatit – vydat exekuční titul, který je potřeba pro rozběhnutí exekuce.
Potřebujete radu nebo pomoc? V našich nových profesních rejstřících najdete odborníka, ke kterému to máte kousek:
K regulátorovi se obracel také mobilní operátor T-Mobile. Na Český telekomunikační úřad podal řádově desítky tisíc návrhů, ve kterých vznesl nárok na zaplacení smluvních pokut vystavených v letech 2009 až 2013.
Jenže – právě v roce 2013 Ústavní soud rozhodl, že smluvní pokuta je sjednaná platně, jen pokud se o ní píše přímo ve smlouvě, kterou klient podepíše. A tady přišel kámen úrazu – informace o smluvních pokutách, které chtěl operátor po zákaznících vymáhat, byly obsažené pouze ve všeobecných obchodních podmínkách, na které vlastní smlouva jen odkazovala. Český telekomunikační úřad proto opakovaně rozhodl, s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu, že operátor nárok na zaplacení těchto smluvních pokut nemá.
V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel činí, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.
„Drtivá většina stížností je na velké hráče. Operátoři přitom mají neuvěřitelný prostor k tomu, aby si se svými zákazníky vytvořili dobrý vztah, který pak byznysově využijí. Když se ale podíváte na jejich facebookové a twitterové účty, tak se to jen hemží naštvanými stížnostmi a případy, ve kterých operátoři spotřebitele poškodili.“
T-Mobile se peněz z pokut nechtěl vzdát, proto vzal nevyřízené návrhy zpět, aby o nich regulátor nerozhodnul. Jejich stažení mu umožnilo do hry zapojit inkasní agentury. „Vymáháme pohledávky prostřednictvím vymáhacích agentur, avšak vždy se jedná o pohledávky, které jsou pohledávkami existujícími a nebylo o nich rozhodnuto v náš neprospěch ani soudem a ani správním orgánem – Českým telekomunikačním úřadem. Takovéto vymáhání není v žádném případě protiprávní,“ komentuje záležitost tisková mluvčí T-Mobile Martina Kemrová.
Stačilo přitom, aby dlužníci, kterých se spor týká, se zastavením řízení nesouhlasili a vymáhání prostřednictvím inkasních agentur by se nekonalo. „Poté, co vzal operátor nerozhodnuté návrhy hromadně zpět, vyzval Český telekomunikační úřad odpůrce, aby se vyjádřil, zda se zastavením řízení v důsledku tohoto zpětvzetí souhlasí. Pokud se odpůrce nevyjádřil či přímo souhlasil se zastavením, pak ČTÚ řízení zastavil,“ popsal okolnosti případu mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina, a zároveň upozornil na důsledky, které z toho pro klienty operátora plynou: „Zákazník si ale přitom mnohdy neuvědomuje, že tím pro něho celá věc není zdaleka uzavřená. Právě neexistence pravomocného deklaratorního rozhodnutí o neexistenci nároku na smluvní pokutu totiž umožňuje, že daný operátor může tuto pokutu po zákazníkovi mimosoudně, tedy mimoexekučně vymáhat, což také zhusta činí.“
Inkasní agentury, které pro T-Mobile dluhy vymáhají, s dlužníky nejednají zrovna v rukavičkách. Podle spotřebitelského sdružení dTest bývalé klienty T-mobilu jednoduše zastrašují. „Na naši spotřebitelskou poradnu se obracejí zákazníci operátora, že jim vymahači vyčíslují náklady na exekuci, odvrtání zámku a podobně. Operátor se jim tak snaží nahnat strach, aby zaplatili dobrovolně,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, a dodává: „Zatím to na nás působí jako uplatňování agresivních obchodních praktik. Strach z exekutorů má každý a vůbec se nedivíme, že mnozí pod výhružkami raději zaplatí, protože se obávají o svůj majetek. Zákazníci mohou být navíc hlášeni do databáze SOLUS jako dlužníci, což mnohým může způsobit problémy při sjednávání půjčky nebo hypotéky, protože se tak jeví pro banku jako nedůvěryhodní. To vše kvůli neexistujícímu dluhu.“
Inkasní agentury se sice často ohánějí exekuční terminologií, na vás ani váš majetek ale nemůžou – rozdíly mezi inkasní agenturou a exekutorem si můžete projít v boxu níž. S tím souhlasí i společnost T-Mobile. „Pokud získáme informaci o takovém postupu, okamžitě sjednáme nápravu. Agentury dostaly jasné pokyny, jak má vymáhací dopis vypadat a my trváme na tom, aby celý proces probíhal korektně,“ tvrdí Martina Kemrová z T-Mobilu.
Exekutor
Exekutoři, státem pověřené osoby, vykonávají exekuce nařízené soudem. Řídit se musí exekučním řádem, respektive občanských zákoníkem. Exekutor může vymáhat dlužnou částkou například srážkami ze mzdy či z bankovního účtu, další možností je pak prodej dlužníkových movitých či nemovitých věcí.
Inkasní agentury
Inkasní agentury jsou naproti tomu soukromé firmy, které zdaleka nemají takové pravomoci jako exekutor. Nemohou vstupovat na pozemek nebo do bytu ani provádět soupis movitých věcí a nedotknutelný je pro ně i váš účet či mzda. Navíc si ještě musejí dávat pozor na jazyk, aby o své práci nemluvili tak, že by je člověk mohl s exekutory zaměnit, nesmí o své činnosti mluvit jako o exekuci, o výkonu rozhodnutí, nesmí se označit za exekutora nebo exekutorský úřad. To je přestupek, který může být podle exekučního řádu „honorován“ pokutou až do výše 200 tisíc korun. Pokud byste se s něčím takovým setkali správným adresátem stížnosti bude Ministerstvo spravedlnosti.
S tím, že operátor vymáhá smluvní pokuty, na které nemá právo, už ale nesouhlasí. „Případ se týká pokut vystavených v letech 2009 až 2013. V té době Český telekomunikační úřad nedodržoval zákonné lhůty pro rozhodování (4 až 6 měsíců). Pokud by rozhodoval včas, byly případy vyřešené. U rozhodnutí, která padla do 11. 11. 2013, kdy došlo k vydání nálezu Ústavního soudu, Český telekomunikační úřad se zákonností vymáhání smluvních pokut problémy neměl. V náš neprospěch pak začal rozhodovat na počátku roku 2014. Podali jsme proto cca 1000 rozkladů, což je něco jako odvolání, a podáváme i žaloby,“ dodala ke sporu Martina Kemrová, manažerka firemní komunikace společnosti T-Mobile.
Nejen s operátorem může mít člověk občas trable. Co dělat, když máte spory s dodavatelem energií, bankou či pojišťovnou? Poradíme.
Tomu, kdo má s operátorem podobné trable, radí Český telekomunikační úřad dobře promyslet udělení souhlasu k zastavení řízení. Pokud vůči vám operátor uplatňuje pohledávku, kterou neuznáváte, trvejte na vydání rozhodnutí. Pouze pravomocné rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu totiž může s konečnou platností určit, zda má operátor na peněžité plnění nárok.
Český telekomunikační úřad ale může pomoct i tomu, kdo už souhlas se zastavením řízení vydal. „V případě, že už odpůrce udělí souhlas se zastavením řízení, a daný dluh je následně řešen prostřednictvím operátorem najaté inkasní agentury, je zde možnost iniciovat nový spor v opačném gardu – účastník se v pozici navrhovatele bude domáhat určení, že daná pohledávka po něm nárokovaná není pohledávkou po právu, a ČTÚ o takovém návrhu rozhodne,“ radí mluvčí ČTÚ Martin Drtina.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
