Většiny penzistů se daň z příjmů netýká. A co ta menšina? Přinášíme přehled situací, kdy důchodce daň platit musí.
... nebo třeba bernímu úřadu platit nemusí – díky slevám bude jejich daň v příjemné výši nula celá nula korun. Jenomže i taková krásná daň se musí pěkně na růžovém formuláři přiznávat.
Podle zákona o daních z příjmů se povinnost platit daň z příjmů vztahuje na důchodce, který má roční důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy. Minimální mzda je osm tisíc korun, její 36násobek 288 tisíc korun. Pokud důchodce bere vyšší důchod, dani z příjmů podléhá částka, která 288 tisíc korun převyšuje. To ovšem nemusí znamenat, že bude něco platit – jak ukazuje příklad v boxu – musí však podat daňové přiznání.
Pokud součet všech vašich příjmů v roce 2011 přesáhl částku 840 tisíc korun, zaplatíte daň jak z přivýdělku, tak z důchodu. To je novinka, která se poprvé uplatní za zdaňovací období roku 2011. Týká se jak zaměstnaných důchodců s nadstandardními příjmy, tak těch, kteří si přivydělávají podnikáním nebo mají příjmy z pronájmu.
U zaměstnaného důchodce se do limitu počítá celá hrubá mzda, u pronajímatelů a osob samostatně výdělečně činných základy daně, tedy příjmy snížené o výdaje. Zaměstnaní důchodci však mohou být bez starosti, o zdanění jejich příjmů se postará mzdová účtárna jejich zaměstnavatele. Stačí, když podepíšou prohlášení k dani.
Pokud si k důchodu přilepšujete pravidelnými příjmy z pronájmu nemovitostí a vynese vám to víc než 15 tisíc korun ročně, musíte podat daňové přiznání a případně zaplatit daň z příjmu. Pokud součet vašeho důchodu a příjmu z pronájmu nepřekročí za rok 2011 částku 840 tisíc korun, podléhá dani jen příjem z pronájmu.
Pokud si čas od času k důchodu přilepšíte prodejem úrody ze své zahrady nebo během léta párkrát půjčíte za úplatu sousedovi sekačku k posekání zahrady a vaše souhrnné příležitostné příjmy přesáhnou 20 tisíc korun ročně, musíte též podat daňové přiznání.