Směrnice o platebních službách v Česku: Dovést banky do Ameriky

Monika Hájková, Martin Vlnas | 3. 12. 2016 | 1 komentář

„Od myšlenky, že třetí strany porazí banky, jsme se posunuli k modelu, kde banky budou dál součástí ekosystému a třetí strany se k nim jen připojí,“ říká Petr Dvořák, CEO společnosti Lime. Českým vývojářům se i tak otevírá řada příležitostí, jak z nové směrnice o platebních službách těžit. Co konkrétně chystá Petr Dvořák a na jaké další novinky se podle něj můžeme těšit?

Směrnice o platebních službách v Česku: Dovést banky do Ameriky

Evropská směrnice o platebních službách (PSD2) posledního půl roku hýbe světem financí, přesto – můžete vysvětlit, o co vlastně jde?

PSD2 je komplexní směrnice pro úpravu platebního styku napříč Evropou. Nejvíce se mluví o části, díky které banky ztratí monopol na aplikace k bankovním službám. V praxi bude moct libovolná třetí strana – třeba vývojářské studio – navrhnout aplikaci a propojit ji s bankovním účtem klienta, pokud klient bude chtít, samozřejmě. Směrnice vznikla s cílem dostat v této oblasti evropské bankovnictví na úroveň bankovnictví amerického. V Americe totiž banky umožnily elektronický přístup ke svým datům už na sklonku devadesátých let.

Jak to, že je Evropa tolik pozadu?

Tak to prostě je – někde jsme pozadu, jinde zase napřed. Například internetové bankovnictví je u nás mnohem dál než internetbanking typické americké banky. Pokud jde o aplikace třetích stran, technicky v tom nebyl vždycky úplně problém. Služby umožňující nějak pracovat s účty například skrze zpracovávání e-mailových výpisů se u nás objevovaly už posledních deset let. PSD2 ale umožní technicky čistší a tedy přesnější napojení na data bank.

Očima expertů

Bankovní revoluce

Evropská unie má novou směrnici o platebních službách. A kupodivu ji odborníci tentokrát nezadupávají do země za přílišné regulování. Má potenciál převrátit svět finančních služeb naruby. Ptáme se, jestli...

Ostrouhají banky?

Proč tedy evropská směrnice přišla až teď?

Že je PSD2 na stole a bude se schvalovat, se vědělo už před zhruba pěti lety. Původní snaha byla otevřít služby, které mají monopolně obsazené banky. Jenže postupem času se regulace tak trochu přiohnula. Dnes tedy můžou z PSD2 těžit i banky samotné. Třeba tak, že do vlastního internetového bankovnictví napojí účty jiných bank. Takže od původní myšlenky – že třetí strany nabourají bankovní standardy – jsme se posunuli k modelu, ve kterém budou banky dál součástí ekosystému a třetí strany se k nim „pouze“ připojí.

Čím to?

Evropská unie má poměrně složitou pozici – vyrábět standard napříč evropskými zeměmi není jednoduché. Jinak fungují banky v Česku, jinak v Německu, a to jak v obchodní, tak i technické rovině. Cokoli tedy připraví Evropská komise, Evropská bankovní asociace nebo jakákoli standardizační jednotka, musí respektovat odlišnosti jednotlivých zemí. Partikulární zájmy jednotlivých států, bank a dodavatelů bankovních softwarů jsou navíc natolik rozdílné, že se prostě nepodařilo najít shodu. Stačí se podívat třeba na otázku bezpečnosti – každá banka ji řeší jinak, vždycky ale musela do bezpečnostních opatření investovat hodně peněz. Pokud by Evropská bankovní asociace přišla s nějakým vlastním nařízením, musely by banky zahodit všechno, co doteď udělaly, což by se jim samozřejmě nelíbilo. Evropský bankovní trh je zkrátka příliš fragmentovaný.

Kdo jiný než Evropská unie a tato směrnice by ale mohl evropský bankovní trh sjednotit?

To je samozřejmě správná úvaha. Z mého pohledu jde navíc o místo, kde Evropská unie opravdu dává smysl a kde by měla zabrat. V praxi ale přišla s poměrně vágními standardy, které jen zhruba načrtávají některé parametry. Konkrétně popsaný technický standard v PSD2 nenajdete.

Lovíme fintech startupy

Lovíme fintech startupy. O mnoha si u nás můžete přečíst, na některé se můžete dokonce mrknout na videu. To jsou zatím tyhle:

Účty a karty

Směnárny

Správa financí

P2P platformy

Bydlení

Může za to bankovní lobby?

Podle mě nešlo o nějaké cílené bankovní lobbování. Spíš bych to nazval salámovou taktikou. Banky kladly spoustu otázek ohledně jednotlivých řešení – chtěly vědět, co bude s jejich bezpečnostními prvky, jestli se neztratí jejich investice do autentizace, ověřování a podobně. Takhle přicházely s tématem vedle tématu a tak de facto během pěti let připravovanou legislativu ohoblovaly.

Je tedy podle vás finální podoba směrnice dobrá?

Vnímám ji jako jakýsi první krok. Sice je to technicky poměrně kostrbaté, legislativně ne zcela jasné a licenčně ne úplně jednoduché, ale aspoň můžou nějaké služby třetích stran vzniknout. Až se bude za dalších pět let řešit PSD3, bude standard jasnější a bankovní trh jako takový se „dohomogenizuje“.

Zmínil jste, že z PSD2 budou moci těžit i banky samotné. Pokud by například některá z bank vyvinula aplikaci, ze které by mohli klienti spravovat i svoje vedlejší účty v jiných bankách, dostala by se k velkému počtu dat, která jsou dnes velmi ceněné…

Je pravda, že tématu agregování bankovních účtů konkurence do vlastní aplikace dnes banky věnují hodně času. Osobně si ale nemyslím, že by mohlo jít o úspěšný koncept. Aplikace třetích stran si lidé pořizují právě kvůli nezávislosti. Navíc, když se podíváme na trhy, kde už podobný model funguje, k ničemu takovému nedošlo. A vzhledem k tomu, že průměrně připadají na jednoho člověka dva účty, nebude to mít pro banky ve finále ani tak velký potenciál jako pro třetí strany. Možnost přidat do aplikace jakýkoliv – byť jen jeden – účet je podle mě atraktivnější než možnost přidat všechny účty…

Které banky jsou v implementaci novinek nejaktivnější?

Například Česká spořitelna je extrémně proaktivní, veřejně vydala svoje API (rozhraní pro programování aplikací pozn. red.) a snaží se táhnout myšlenku, že by se banky měly otevírat. Další banky se k tomu zatím stavějí spíš laxně. Obecně se ale většina bank na otevření API minimálně připravuje. I když mohly být banky ze zpřístupnění svých dat třetím stranám zpočátku vyděšené, po nějaké době si určitě uvědomí, že žádná katastrofa nenastala a naopak tu funguje řada užitečných aplikací. Teprve pak se začnou více otevírat a dávat k dispozici i data, která podle legislativy ani dávat nemusejí. Půjde to zkrátka krůček po krůčku.

Může se Česká spořitelna stát lídrem, který na českém trhu nastaví standard jak k PSD2 přistupovat?

Česká spořitelna bohužel tuhle standardizační ambici zatím příliš neměla. Dosud všechno dělala sama na sebe a API používala pro vlastní promo. To se ale nyní snad pomalu mění…

Českou spořitelnu vnímá spousta lidí spíš jako konzervativní instituci. Čím to, že je najednou tolik inovativní?

Je to banka dvou tváří. Na jedné straně jde o konzervativní bezpečný přístav s kamennými pobočkami a poměrně vysokými poplatky. Na straně druhé je ale tým digitálních pankáčů, kteří za všemi těmito inovativními projekty stojí. Tyhle dvě tváře spolu nejsou úplně kompatibilní a podle mých zkušeností mezi sebou mají poměrně velké třenice. Pokud ale chce Česká spořitelna úspěšně fungovat ještě za deset let, bude se muset ke slovu dostat i ta její moderní inovativní tvář.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry zautomatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

PSD2 by měla být účinná od ledna 2018. Už teď se mluví o tom, že některé státy budou žádat o odklad. Jak je na tom Česko?

Většina tuzemských bank stihne svoji API představit s předstihem, možná ještě v průběhu příštího roku. V Česku už ohledně PSD2 běží standardní legislativní proces – aktuálně se transpozice připomínkuje.

Na PSD2 se chystáte i vy, respektive vaše společnost Lime. Co konkrétně chcete připravit a jaké služby mají podle vás největší potenciál uspět?

Určitě se nabízejí nejrůznější aplikace pro správu osobních financí – v Česku proto aktuálně vznikají minimálně tři firmy, které se budou přesně tomuto věnovat. Já se ale odjakživa snažím vyhýbat mainstreamovým tématům, takže bych se rád vydal jinou cestou. V mém prvním projektu půjde o získávání bankovního výpisu online. Při celé řadě operací, třeba žádosti o úvěr, musí totiž klienti předkládat bankovní výpis, což v praxi znamená stahovat PDF soubory a složitě je nahrávat. Na druhé straně pak musí být někdo v bance, kdo výpisy elektronizuje.

Nad tímhle tématem pracuji ještě s myšlenkou jednoduchého přechodu mezi bankami. Spousta lidí je u své banky především proto, že se jim nechce řešit přechod do jiné. Bojí se, že je to příliš složité a stálo by je to spoustu času. Tohle chci vyřešit – nabídnout lidem možnost vyměnit banku online jen na pár kliknutí. A konečně třetí projekt – Zingly – představuje jednu mobilní aplikaci pro všechny banky. Jednoduše budete mít aplikaci, pomocí které půjde spravovat několik účtů a navíc bude jednodušší, rychlejší a také bezpečnější než mobilní bankovnictví jedné banky.

Petr Dvořák

Petr Dvořák

Generální ředitel společnosti Lime. Před založením vlastní společnosti byl vedoucím inovačního inkubátoru mobilní divize společnosti Avast, kam nastoupil poté, co Avast v červenci roku 2014 koupil společnost Inmite. V tomto mobilním vývojářském studiu působil jako partner a konzultant mobilních technologií, byl zodpovědný za aplikace z oblasti finančního sektoru. Stojí za celkem šesti mobilními bankovními aplikacemi, na kterých se podílel v různých pozicích – od vývoje přes architekturu až po prodej. Před příchodem do Inmite pracoval Petr dva roky na produktu NetBeans ve společnosti Sun Microsystems.

Jak na tom chcete vydělat?

Bude záležet na konkrétním projektu. Třeba u Zingly budeme monetizaci řešit nejspíš přes prodej finančních produktů. Určitě se ale dají vymyslet i další dodatečné monetizační body. Třeba platby z bankovního účtu v reálném čase, za které bychom mohli vybírat nějaké mikropoplatky. Pokud bychom se dostali do Evropy a uměli posílat peníze podobným způsobem v jednotlivých měnách, můžeme vydělat i na tom. U projektu „rychlý výpis“ se pak jedná o poplatek za předání výpisu, který zaplatí ten, pro koho se výpis připravuje – tedy ne běžný uživatel, ale třetí strana, která elektronický výpis přijme.

Jaké další inovace může ještě PSD2 přinést?

Pravděpodobně se otevře prostor pro nejrůznější srovnávače – najednou bude možné pracovat s reálnými poplatky a transakcemi klienta, ne jen s těmi, které sám uvedl. Dokážu si proto představit aplikaci, která na základě mých bankovních dat vyhodnotí, že jinde bych mohl platit míň, a udělá to o něco rychleji a přesněji, než to umí na základě ručně zadaných dat dnes. Dalším kandidátem na dodatečnou službu je pak například kreditní skóring – člověk nad sebou bude mít číslo, které bude říkat, jak je bonitní.

Vedle toho ale určitě dojde i k jednoduššímu ověřování. S PSD2 jde totiž ruku v ruce také legislativa eIDAS, která řeší elektronickou identitu. Stejně, jako je teď možné se do řady aplikací přihlásit přes Facebook, bude možné se pomocí jednoho tlačítka přihlásit přes svoji banku a ověřit tak identitu.

Začne takhle legislativa platit také v roce 2018?

Ano, jde přibližně paralelně – legislativně i technicky.

Líbil se vám článek

+3
Ne
Ano

Diskuze

3. 12. 2016  |  19:45  |  Martin

Sporitelna zverejnila api, tak je inovativni, hmm. FIO ma verejne api k dispozici uz od dob, kdy byla kampelickou, takze rozhodne pres 6 let... ihttp://www.fio.cz/bankovni-sluzby/api-bankovnictvi

Vložit komentář

Čtenáři také navštívili

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK