Chvála bankovních poplatků? Proč je neplatit s úsměvem a chutí

Patrik Nacher | rubrika: Polemika | 12. 5. 2015 | 25 komentářů
Těžko pochopit, proč by měli být právě klienti bank těmi, kteří mají chápat, ba dokonce vítat poplatky, platit je s radostí a s úsměvem, když banky od nás svoje zisky ve velkém posílají zahraničním mateřským společnostem, kterým se daří viditelně hůř než jejich dcerám v České republice.
Chvála bankovních poplatků? Proč je neplatit s úsměvem a chutí

Se zájmem jsem si na Peníze.cz přečetl článek Chvála bankovních poplatků Vlada Endera.

Jako člověk, který se věnuje poplatkům a vůbec bankovnímu systému a finančnímu světu čtvrtinu života, jsem se od srdce zasmál a upřímně podivil nad takovým množstvím absurdit a zavádějících informací.

Nic proti názoru pana Endera na bankovní poplatky. Existují jistě lidé, kteří banky a jejich poplatkovou politiku obhajují, a přitom se nemusí kupodivu jednat o lidi na tyto banky napojené nebo jinak bankám zavázané. Na druhou stranu by názory a tvrzení měly být podloženy určitými fakty, o které komentátor opírá svou argumentaci. Zde se bohužel žádná fakta neobjevují.

Argumentem, že banky mají v zásadě tři možnosti realizace příjmů a zisků – investice, úroky úvěrů a bankovní poplatky, se snaží autor vedle sebe postavit v podstatě ne zcela související věci. Investice do finančních instrumentů jsou rizikové, a proto je dobré, že se naše banky do nich významně nepustily. To je podle autora správně, protože primárně z tohoto zdroje by banky zisk získávat neměly. Jenže nikde není jistota, že když se banka bude živit z poplatků, nebude pak obchodovat s cennými papíry.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry zautomatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

Kdo je líp jištěný, banka, nebo její klient?

Argumentace o riziku bank při poskytování úvěrů a naopak o „neriziku“ klientů je úsměvná. Autor si zřejmě neuvědomil, respektive to neuvádí, že prvotním věřitelem, který nese riziko (ale také vlastně poskytuje bance službu), je tu klient banky. Ten svěřuje bance často celé své jmění, svůj majetek a příjem. Ano, klient je pojištěn ze zákona, ale „jen“ do výše sta tisíc eur. Klienti, kteří mají v bance víc peněz, nejsou nad tento limit chráněni vůbec. V případě krachu banky by tak mohli o velkou část svých prostředků zcela přijít. Kde je nějaká jistota? Neslyšel jsem, že by banka dala klientovi, který u ní točí desítky milionů, jako záruku třeba vybavení pobočky. Je to jen věc důvěry v banku, banky a celý současný finanční systém. Nic víc.

Autor naopak velebí banky, které prý nesou hlavní riziko při úvěrování. Vezměme si příklad, který uvádí, tedy hypotéky. U hypotečních úvěrů je riziko zanedbatelné. Mnohonásobné jištění, které banky, dělají z hypoték za normálních ekonomických poměrů jistou investici. Prvním zajištěním je samotná hodnota zástavy, která je vyšší (někdy i násobně) než poskytnutý úvěr, dalším zajištěním je životní pojištění žadatele a můžeme pokračovat například na banku vinkulovaným povinným pojištěním nemovitosti proti škodám na předmětu zástavy. O dalším, dalo by se říci duplicitním zajištění, jako třeba směnka, se snad ani netřeba zmiňovat. Takové luxusní zajištění klient u svých vkladů rozhodně nemá.

To není všechno. Opravdu jsou banky tak ohrožené rizikem hromadného nesplácení ze strany dlužníků? Nikoliv. Banka, která se dostane do problémů, má téměř jistou záchranu a pomoc ze strany státu, který nenechá padnout žádnou z významnějších bank. Existovaly dokonce pokusy uzákonit povinnost státu podpořit klíčové banky v případě problémů, respektive specifikovat podmínky, kdy je potřebné a obhajitelné poskytnout veřejnou pomoc bankám. Žádné jiné odvětví nemá takto komfortní a výjimečné podmínky pro svou činnost, jako právě bankovnictví.

Podporou ze strany státu se tak kruh uzavírá. Jedná se o jištění bank, které jim nedává nějaký anonymní hodný strýček, ale opět klienti bank, tentokrát v roli daňových poplatníků. Banky tedy nejsou žádný ohrožený druh, na kterého číhá riziko na každém rohu.

Anketa

Chodíte do banky?

Klienti se bez poplatků obejdou. A banky taky

Vyvrátit můžeme i další Enderův názor, tedy že nízké či nulové poplatky povedou ke zvýšení úroků u úvěrů nebo ke snížení úroků u vkladů. Na jedné straně se autor odvolává na trh a tržní mechanismy a na straně druhé je svým paušalizováním vlastně popírá. Platí, že pokud některá banka zvýší úroky u svých půjček, klienty tím odradí a v tržním prostředí se ocitne v nevýhodě (zvláště v době snadného porovnávání podmínek přes různé porovnávače a kalkulačky). Praxe – banky ruší kritizovaný poplatek za vedení hypotečního účtu a přitom zároveň úroky klesají na rekordní minima. Pokud se některá z bank rozhodne snížit nebo zrušit poplatek, pak toto rozhodnutí použije jako argument pro oslovení a získání nových klientů, kterým nabídne i další služby. Těžko si pak představit situaci, že tento vstřícný krok si sama banka „vymaže“ zvýšením úroků u svých úvěrů. Pokud ovšem nežijeme v monopolním či oligopolním prostředí. Ale i samotné banky prohlašují, že je u nás prostředí velmi konkurenční.

A přidejme další argument. Banky mohou žít a vydělávat i bez poplatků za základní bankovní služby. Příkladem jsou nízkonákladové banky, které fungují s minimálními poplatky, ale přesto dosahují vzhledem ke své velikosti a k době, po kterou působí na trhu, zajímavých zisků. Přesto nemají vyšší úroky u úvěrů či nižší úroky u vkladů než velké banky, spíš naopak.

Poplatky za základní bankovní služby jsou přežitek a ukazuje se, že byly prostředkem k jistému a bezstarostnému dosažení nadstandardních příjmů bank. Tento fakt dokazuje nejen současný trend, kdy i další střední a velké banky představily účty bez poplatků (např. UniCreditU konto, RaiffeisenbankeKonto Smart, GE Money BankGenius bene + a Genius Free and Flexi, ČSOB – Plus konto a Poštovní spořitelnaEra online, Komerční banka – princip Moje odměna), ale také čísla: už druhým rokem klesají výnosy z bankovních poplatků za celý trh (2011 – 50 miliard korun, 2012 – 49,15 miliardy, 20013 – 49,85 miliardy, 2014 – 48,99 miliardy korun).

Abych ale končil pozitivně, musím konstatovat, že s posledním odstavcem Enderova článku téměř výhradně souhlasím: „Otázka samozřejmě je, co jsou poplatky rozumné a co přehnané. A jaké služby za ně dostane. A to je podle mě to, v čem by banky měly banky soutěžit, nikoliv v poskytování co nejhorších služeb za co nejmenší cenu. Jen ve zvýrazněné části věty autor zbytečně a nespravedlivě osočil banky, které jinak nekriticky hájil.

Autor provozuje web www.bankovnipoplatky.com

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+40
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 25 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 5. 2015 12:14, honza

Že jsou banky v mnohém pijavicemi, je obecně známo. S autorem je možno souhlasit i nesouhlasit, ale obecně potvrzuje tvrzení z předchozí věty. Na jedno však zapomněl. Banky mají, narozdíl od jejich zákazníků. i další možnost, je-li pro ně, dle jejich názoru, jimi poskytovaná bankovní služba tzv. nevýhodná, prostě ji zruší - viz například chování Raiffeisenbanky-stavební spořitelny a podobných, kdy zrušily starší stavební spoření s vyšším úrokem (vkladatel mohl jen výpověď přijmout nebo si zřídit jiný, méně výhodný), a to aniž by vrátily "nespotřebovanou" část vstupního poplatku. Slovy klasika, "kdo na to má?" kromě bank.

+13
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 5. 2015 9:03, josef

Docela by mne zajimala ochota bank davat male hypoteky po zruseni poplatku za vedeni uctu. Napriklad uver 300 tisic znamena pri soucasnych sazbach vynos cca 6 tisic za rok. Je to vubec pro banku zajimave, vzhledem k praci, ktera se musi udelat, aby byl uver uzavren? A to nemluve o rizikovosti toho, ze uver nebude splacen. To totiz potom vyrazne narostou naklady s vymahanim a mohou mnohonasobne prekrocit vynos z uroku.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Chvála bankovních poplatků

7. 5. 2015 | Vlad Ender | 31 komentářů

Chvála bankovních poplatků

Bankovní poplatky. Za otevření účtu, vedení účtu, zrušení účtu, za příchozí platbu, za odchozí platbu, za výběr tam i tam… Za každý pšouk, řečeno lidově. Kdo by je měl rád? A přece... celý článek

Hledání ideální nuly. Přehled běžných účtů zdarma

9. 2. 2015 | Ondřej Tůma | 19 komentářů

Hledání ideální nuly. Přehled běžných účtů zdarma

Každé zadarmo něco stojí. Aspoň u většiny „bezplatných“ běžných účtů to tak funguje. Abyste nemuseli solit, musíte splnit nějaké podmínky. A samozřejmě: co je pro někoho brnkačka, může... celý článek

Česká spořitelna ždímá! Přinesou jí vyšší poplatky vyšší tržby?

18. 8. 2014 | Ondřej Tůma | 39 komentářů

Česká spořitelna ždímá! Přinesou jí vyšší poplatky vyšší tržby?

Zatímco většina bank se snaží nalákat klienty nízkými či nulovými poplatky, největší česká banka přitlačila na pilu. Co ji k tomu vedlo? Nechají si její zákazníci zdražování líbit,... celý článek

Komu patří peníze v bance?

29. 4. 2013 | Jan Dvořák | 22 komentářů

Komu patří peníze v bance?

Když se začalo mluvit o danění vkladů v kyperských bankách, začalo se mluvit také o zločinu a krádeži. Možná je takové pojmenování kyperských událostí výstižné z nějakého morálního... celý článek

Partners Financial Services